Rávvagat korona birra áhpehemiid ja njamaheddjiide

Dáppe gávnnat vástádusaid dábáleamos gažaldagaide mat áhpehemiin ja njamáheddjiin leat koronavirusa birra.

Illustrasjonsbilde av en gravid kvinne

Illustrasjon: Johnér © Corbis

Áhpeheamit ja korona

Maid diehtit mii áhpehemiid ja koronavirusa birra?

Vuos lea unnán mii čájehivččii ahte áhpehemiin lea stuorát riska go earáin duođalaččat buohccát koronavirusa geažil, vaikko soames virus-infekšuvnnaid geažil, omd. influeansa geažil sáhttá leat eanebuš riska.

Lea easkkaládje almmuhuvvon girjjálašvuođaguorahallan covid-19 ja áhpehisvuođa birra. Lea váttis dahkat oaivila ja buohtastahttit buot loguid go iešguđet riikkain leat iešguđetlágan testen- ja dikšunvuogit.

Lea ain unnán mii čájeha ahte áhpehemiin lea erenoamáš riska duođalaččat buohccát, ja oallugat eai oba dovdda ge dávdamearkkaid. Dábáleamos dávdamearkkat áhpehemiin leat gosahat ja lossadit vuoigŋan. Orru gal leame nu ahte áhpehemiin geat ožžot dávdamearkkaid, lea veahá stuorát riska dárbbašit divššu buohcciviesus, intensiivadivššu ja respiráhtora. Ii leat čájehuvvon ahte covid-19 dagaha stuorát vára cuovkanit, muhto muhtin guorahallamat čájehit ahte lea veahá stuorát riska riegádahttit ovdal áiggi. Dat sáhttá boahtit das go muhtin riikkain lea dábálaš covid-19 áhpehemiid riegádahttit keaisárčuohpasteami bokte.

Suodjalan dihte du ja earáid lea dearvvašvuođadoaimmahat ásahan olu doaimmaid maid ulbmil lea eastadit njoammunriskka ja buozanvuođa.

Álbmotdearvvašvuođainstituhtas leat rávvagat áhpehemiide ja njamaheddjiide.

Berren go mun dahkat maide erenoamážiid?

Eastadan dihte njoammuma, berret don čuovvut seamma rávvagiid go álbmot muđui, nu go bures ja dávjá bassat gieđaid, ja doallat gaskka earáide. Loga dás eambbo dan birra movt eastadit njoammuma.

Jus ovttasge du lagamusain leat vuoiŋŋahagain dávdamearkkat, de berret ráddjet ovttastallama singuin.

Sii geat leat 2. ja 3. trimesteris ávžžuhuvvojit boahkuhit iežaset dábálaš influensa vuostá. Jus leat 1. trimesteris ja dus leat riskadilálašvuođat, de maiddái ávžžuhit du váldit dábálaš influeansaboahkuheami. Dat ráva guoská beroškeahttá koronadávddas.

Maid galggan dahkat jus lean áhpeheapme ja riskadilálašvuođas?

Áhpehemiid gaskkas lea seamma joavkkuin go muđui stuorát riskka duođalaččat buohccát covid-19 geažil. Jus don leat áhpeheapme ja dus leat eará buozanvuođat nugo diabetes (dás oaivvilduvvo diabetes mii lea ilbman ovdal áhpehisvuođa, váibmo- ja váibmosuotnadávda ja/dahje leat buoidi de lea stuora riska duođalaččat buohccát jus oaččut covid-19. Berret čuovvut rávvagiid riskajoavkkuide.

Don berret gulahallat iežat doaktáriin dan birra berret go leat erenoamáš várrogas ja leago dárbu lágidit dilálašvuođaid du bargosajis. Don it dárbbaš buohccindieđihuvvot eará go jus ii leat vejolaš heivehit du bargodilálašvuođa. Jus don leat dearvvašvuođabargi ja áhpeheapme, de berret ovdalgihtii-várrogasvuođa-prinsihpa mielde čielggadit iežat bargoaddiin ahte lágiduvvošii nu ahte earát váldet iskosiid ja dikšot olbmuid geain sáhttá leat koronavirusdávda (covid-19-dávda), dan muddui go vejolaš.

Sáhttá go virus njoammut eatnis mánnái riegádahttimis, dahje ovdal dahje maŋŋel?

Odne lea vuos eahpesihkar sáhttá go koronavirus njoammut eatnis mánnái ovdal dahje maŋŋel riegádahttima. Vuos ain it oro dárbbašeame ballat. Dan muddui go odne diehtit, de ii leat gávnnahuvvon ahte dávda njoammu vuossamáddaga bokte, ii ge leat gávnnahuvvon ahte dávda njoammu mánnái riegádahttima vuolde. Dat mearkkaša ahte sáhtát riegádahttit dábálaš vuogi mielde.

Galggango čuovvut iežan dábálaš áhpehisvuođaprográmma?

Áhpehisvuođadárkkisteamit dearvvašvuođaguovddážiin galget čađahuvvot nu go dábálaččat. Mii ávžžuhit du váldit oktavuođa čalbmeetniin dahje fástadoaktáriin go fuomášat ahte leat áhpeheapme ja ahte čuovut dábálaš áhpehisvuođa dárkkistanprográmma. Loga eambbo áhpehisvuođadárkkistemiid birra dás. Mii ávžžuhit du doallat soahpamušaid mat dus juo leat čalbmeetniin dahje doaktáriin. Don berret maiddái muđui váldit oktavuođa jus fuolastuvat dahje balat iežat dahje máná dili geažil.

Maid sáhtán ieš dahkat?

Ieš sáhtát buoremusat čađahit áhpehisvuođa ja unnidit riskkaid jus it geavat alkohola, duhpáha ja eará gárihuhttinávdnasiid. Jus geavahat dálkasiid, de berret ráđđádallat iežat fástadoaktáriin. Livččii buorre jus váldigoađát folat (folsyre) nu árrat go vejolaš, ja eandalii dalle juo go plánet vuolggahit máná. Soaittát maid dárbbašit eará vitamiidna- ja minerálalasáhusaid, nu go omd. D-vitamiinna, jode ja omega 3 buoidesuvrriid. Eambbo dieđuid gávnnat áhpehemiid biebmodoalu birra dás.

Maid dagan jus jáhkán munnje lea njommon virus, dahje jus dovddan iežan buohccin?

Jus dus leat vuoiŋŋahatinfekšuvnna dávdamearkkat, jáhkát ahte koronavirus lea dutnje njommon, dahje leat leamaš lahka dakkára geasa lea njommon, de lea deaŧalaš ahte gulahalat dearvvašvuođabálvalusain ovddalgihtii, čielggadan dihte movt iskan sáhttá čađahuvvot. Covid-19 dábáleamos mearkkat áhpehemiin leat gosahat ja lossadit vuoigŋan/šieđđaluvvan. Orru leame nu ahte feber ja eará geahppaset dávdamearkkat eai leat seamma dábálaččat áhpehemiin go earáin.

Riegádahttin ja korona

Mii dáhpáhuvvá go galggan riegádahttit?

Jus it leat buohcci, ii ge leat covid-19 njommon, de plánejuvvo riegádahttin dábálaš vuogi mielde.

Jus dus gávnnahuvvo koronavirus ovdalaš dahje riegádahttima vuolde, de oaččut sierra lanja, bargit geavahit suodjebiktasiid, ja soaittát don maid fertet atnit njálbmeskuohpu. Mánná sáhttá leat du luhtte maŋŋel riegádeami jus don it leat duođalaččat buohcci, dahje jus du mánná ii leat olu ovdal áiggi riegádan dahje ii leat buohcci.

Norgga riegádahttin- ja easkkariegádan mánáid ossodagat leat gergosat dikšut sihke du ja du máná ja doppe leat buorit rutiinnat dasa movt buoremusat veahkehit du.

Sáhttet go mu luhtte buohcciviesus fitnat bearaš ja ustibat?

Galget, dan muddui go vejolaš, lágiduvvot dilálašvuođat dasa ahte guossit besset fitnat buohcciviesus, muhto nu guhká go covid-19 pandemiija bistá, de leat ráddjehusat etniid ja mánáid galledeami hárrái.

Buohcciviesut árvvoštallet riegádahttiid dárbbu oažžut gussiid njoammunleavvama riskka hárrái, ja dan hárrái leago guoskevaš olbmos riska duođalaččat buohccát vejolaš covid-19 dávddas, movt báikkálaš njoammundilli lea ja makkár kapasitehta ásahusas lea lágidit dili gussiid fitnamii. Buot fitnamat galget čađahuvvot našuvnnalaš njoammuneastadan-njuolggadusaid mielde.

Jus leat leamaš olggobealde Norgga, de it sáhte fitnat buohcciviesus ovdal go lea gollan 10 beaivvi. Dat guoská maid dalle jus leat fitnan dušše "fiskes" riikkas.

Buohcciviesus lea ovddasvástádus unnidit du, eará riegádahttiid, easkka riegádan mánáid ja bargiid riskka oažžut covid-19 dávdda. Berrebehtet buohcciviesu ruovttusiidduin lohkat dieđuid dan birra.

Sáhtán go váldit ovttage mielde?

Juo, dábálaččat sáhtát váldit muhtima mielde. Ahte guoibmi beassá leat mielde riegádahttimis ja maŋŋel lea dakkár dilálašvuohta goas lea erenoamáš deaŧalaš lágidit dilálašvuođaid dasa ahte beasat váldit mielde iežat lagamusa.

Njamaheapmi ja korona

Maid diehtit mii njamaheami ja koronavirusa birra?

Vaikko livččet go buohcci koronavirusa (covid-19) geažil, dahje dutnje lea njommon, de ávžžuhuvvot njamahit/addit mánnái čižžemielkki. Ii leat gávdnon korona-virus čižžemielkkis go eatnis lea koronainfekšuvdna. Koronavirus lea dieđihuvvon áibbas hárve njommon njuoratmánáide. Sii geaidda lea njommon, leat hui geahppasit buohcan.

Sáhttá go virus njoammut eatnis mánnái njamaheami bokte?

Otná rádjái ii leat gávnnahuvvon ahte koronavirus njoammu čižžemielkki bokte. Dat maid gal diehtit, lea ahte njamaheapmi suodjala máná dávddaid vuostá maŋŋel riegádeami ja maiddái njuoratmáná agis ja vel guhkit mánnávuođas. Čižžemielki suodjala infekšuvnnaid vuostá dan bokte ahte antiávdnasat sirdásit eatnis mánnái, ja go mielkkis leat ávdnasat mat leat ávkkálaččat máná immunasuodjalusa ovdáneapmái. Čižžemielkkis ja njamaheamis leat olu positiiva dearvvašvuođaovdamunit sihke mánnái ja dutnje gii njamahat.

Máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvdna (WHO) ávžžuha ahte eatnit geain lea duođaštuvvon covid-19-infekšuvdna berrejit njamahit mánáideaset vaikko eai sáhtege de čuovvut dábálaš njoammuneastadannjuolggadusaid. WHO nanne ahte dearvvašvuođa hárrái leat njamaheamis stuora ovdamunit, ja ahte njuoratmánáide leat unnán riskkat covid-19 olis.

Makkár rávvagat gusket dutnje gii njamahat?

Jus leat dearvvaš, eai ge leat vuoiŋŋahatinfekšuvnna mearkkat/ii leat duođaštuvvon njommon dutnje, de berret čuovvut:

  • dábálaš rávvagiid njamaheami/njuoratmánáid biebmama birra: Mánná berre, jus vejolaš, oažžut eanemus lági mielde čižžemielkki vuosttaš jahkebeali ja dasto čižžemielkki ja eará borramuša dassážii go lea jahkásaš dahje guhkit. Loga eambbo artihkkaliin Amming og morsmelk, Amming og ernæring det første året ja gihppagis Mat og måltider for spedbarn (helsedirektoratet.no).
  • Basa gieđaid dárkilit álo ovdal go duohtadat máná. Basa gieđaid bures sáibbuin ja čázis ovdal go njamahat. Geavat bassanspriita jus ii leat vejolaš gieđaid bassat.

Jus dus soaitá leat dahje lea duođaštuvvon korona njommon:

  • Čuovo dábálaš rávvagiid njamaheami birra (geahča badjelis)
  • Doalat gieđaid buhtisin álo go leat máná lahka. Berret álo dárkilit bassat gieđaid ovdal go njamahat ja ovdal go guoskkahat čiččiid.
  • Dan muddui go vejolaš, de berret leat mánáin ovttas. Mánnái lea temperatuvrra regulerema dihte deaŧalaš dovdat eatni liikki iežas liikki vuostá, ja dat lea muđui maid dearvvašlaš ja čatná dudno nannoseappot oktii.
  • Ale guoskkat čiččiid eambbo go dárbbašlaš, seamma ládje go it galgga iežat ámadaju guoskkahit, vai it njoammut maide gieđain čiččiide (ja dasto mánnái Jus dearvvašvuođabargit veahkehit ja rávvejit du njamaheami oktavuođas, de ávžžut sin dahkat dan nu ahte eai guoskka du čiččiide.
  • Ale gosa ja gastte njuolga máná guvlui. Jus gosat dahje gasttát go leat njamaheame, de berret gossat dahje gastit bábersihkaldahkii, man bálkestat. Basa dasto gieđaid dakkaviđe.
  • Jus dárbu, jus don omd. leat gossan/gastán ratti vuostá, de sáhtát čiččiid bassat sáibbuin ja čáziin; it berre geavahit spriitta.
  • Buhtis/basa viesu dávjá, ja basa/desinfisere buot maid leat guoskkahan, nugo uksageavjjaid, mobiltelefovnna ja eará.
  • Jus leat sisačállojuvvon buohccivissui (omd. maŋŋel riegádahttima), de geavat njálbmeskuohpu njamahettiin ja go leat máná lahka, dassážii go eai šat leat dávdamearkkat.
  • Jus eadni lea duođalaččat buohcci, iige sáhte njamahit máná, de livččii hui buorre jus eadni oažžu veahki bohčit čižžemielkki mánnái. Njoammuneastadeami njuolggadusat gal fertejit ain čuvvojuvvot. Jus eadni lea nu buohcci ahte ii sáhte atnit máná iežas luhtte, de livččii buorre jus mánná oažžu lagasvuođa áhčis/mielváhnemis dahje eará lagas olbmos.

Bohtalmielki/goanstamielki

Jus dus várohuvvo dahje lea covid-19 infekšuvdna ja biepmat máná bohttaliin (čižžemielkki dahje goanstamielkki), de gustojit seamma njoammuneastadan-rávvagat go dalle go njamahat. Bohttaliid ja eará biergasiid galgá dárkilit buhtistit. Berret leat mánáin ovttas nu olu go vejolaš. Eatni ja máná liikki vuostá oktavuohta lea deaŧalaš máná temperatuvramuddema dihte ja dat lea muđui maid dearvvašlaš, ja nanne dudno oktavuođa. Eai galggaše nu galle iešguđet olbmo borahit máná.

Dáppe sáhtát lohkat eambbo njuoratmánáid goanstamielkki birra.