Borranmálle ja mielkehivvodat

Leago gássi doarvái gallehit máná?

Lea, eatnasiidda lea gássi (vuosttaš fiskes ivdnás mielki) doarvái mánnát vuosttaš (2-4) beivviid dassážii go čižžemielki “boahtá”. Gássi boahtá smávit meriin ain hávil, ja buvttaduvvo ođđa dađistaga. Danin lea dehálaš ahte mánná beassá njammat nu dávjá go fal háliida. Mađi dávjjibut du mánná njammá, dađi eanet mielkki oažžu mánná, dađi eanet du rumaš buvttada mielkki. Lea dábálaš ahte njuoratmánát njammet 8-12 geardde jándoris ja sáhttet vel eanet ge njammat. Gássis lea ollu biebmoávdnasat, ávdnasat mas eastadit njoammuma ja eará ávdnasat mat láddadit máná čoali.

Movt dieđán ahte mus lea doarvái mielki?

Deháleamos mearka ahte dus lea doárvái mielki, lea ahte du mánná viehka lassána ja čuovvu viehkaga vurdojuvvon ahtanuššama. Dása oaččut veahki dearvvašvuođastašuvnnas. Jus don dušše attát čižžemielkki, de mánná oažžu doarvái mielkki jus mánás šattat molsut cissaravssaid 5-6 geardde jándoris ja baikarávssáid unnimusat guktii jándoris. Nu lea 4-5 beaivvi rájes ja muđui vuosttaš riegádanmánu loahpa rádjai. Muhtun mánáid sáhttá earánastin hárvvibut vaikko ožžotge doarvái mielkki. Go njamahat máná, de don fuomášat borrago mánná go don sihke gulat ja oainnát ahte mánná njiellá.

Eanet mielkki - geavat veahkkečičči

Veahkki lasihit iežat mielkemeari, de sáhtát ávkkástallat veahkkečičči. Dalle mánná njammá čičči seammás go oažžu mielkki veahkkečiččis. Go mánná njámmá, de buvttaduvvo eanet mielki čiččis. Don berre njamahit doarvái dávjá ja gurret čičči Veahkkečičči lea seakka bohcci mii lea goalostuvvon bohttalii dahje mielkelihttái. Mielki sáhttá leat čižžemielki ja čižžemielkebuhtadus. Dassážii go ráhkaduvvo mielki čiččis, oažžu mánná dárbbašlaš liigemielkki veahkkečiččis. Jus don it nagot lasihit doarvái mielkki máná dárbbu duhtadit, de lea oassenjamaheapmi maid buorre molssaeaktu. Jeara dearvvašvuođastašuvnnas jus dárbbašat veahki.

Eanet mielki – leago juoga maid mun berren borrat dahje juhkat?

Maid don borat ja jugat ii váikkut maidege mielkehivvodahkii. Go don njamahat, de berret borrat dearvvašlaš ja máŋggalágan borramušaid. Juga go lea goiku, áinnas čázi. Muhtumiidda heive veaháš juhkat go njamahit máná Njamahandeadja oktan fenihkalin gal ii rávvejuvvo danin gos das leat ávdnasat mat sáhttet leat vahágin mánnái. Vai mielkehivvodat lassána de lea dehálaš máná njamahit dávjá ja doarvái guhkes áiggi ain hávil, seammás go lea vuogas njamahanteknihka. Loga eanet biebmodoalu ja njamaheami birra helsenorge.no neahttasiiddus.

Eanet mielki - rievttes njamahanteknihka

Go mánná njammá buori teknihkain, de gurrejuvvo čižži bures. Dalle buvttadit čiččit eanet mielkki, mii lea heivehuvvon máná dárbbuide. Vai lasihan mielkebuvttadeami, de berre njamahit dávjá ja áinnas njamahit máná čičči guorosin. Vai čižži arvvosmahttojuvvo ja bures gurrejuvvo, de ferte mánná njammat buore teknihkain. Jus máná njammán lea heitot de dat sáhttá dagahit ahte čižži hejot arvvosmahttojuvvo ja gurrejuvvo. Dat sáhttá dagahit heajos mielkebuvttadeami. Dalle ii ábut dávjjibut njamahit máná. Beare unnán mielki sáhttá dagahit ahte mánná hejot ahtanuššá (máná viehka hejot lassána). Veahki árvvoštallat njamahanteknihka ja máná heajos njammama oaččut dearvvašvuođastašuvnnas.

Eanet mielki - njamat dávjjibut

Vai galggat oažžut eanet mielkki čiččiide, de lea dehálaš daid bures gurres njamaheami. Don berre njamahit máná dávjá ja diktet mánná doarvái guhka njammat. Fálut mánnái goappaš čiččiid juohke borramiidda. Leagi áicil ahte mánás čižži lea bures njálmmis vai beassá njammát. Jus mánná ii oaččo čičči bures njálbmái, de ii ábut dávjjibut njamahit. Čižži buvttada eanemus mielkki guokte vuosttaš diimmuid maŋŋil njamaheami. Geahččal máná njamahit guovtti diimmu gaskkain beaivet ja guktii ija mielde. Dan rájes go njamahišgoađát máná sáhttá gollat gaskal 1-3 jándora ovdal go fuomášat ahte lea eanet mielki čiččiin. Don sáhtát juogo bumpet dahje bahččit čiččiid dan sadjái go njamahit.

Oassenjamaheapmi – movt bisuhit mielkebuvttadeami

Vai mielkebuvttadeapmi bisuhuvvo, de berret njamahit máná ovdal go attát čižžemielkebuhtadusa. Juoge olles čižžemielkemeari man mánná galgá oažžut jándoris, máŋggaid njamahemiide. Máŋgii boraheapmi ja unnit hivvodaga čižžemielkebuhtadusa ain hávil, dagaha ahte dávjjibut njamahat. Lea buoret du mielkebuvttadeapmái go hárvvibut borahat, ja stuorit hivvodaga čižžemielkebuhtadusa. Divtte mánát njammat goappaš čiččiid juohke háve go mánná borra. Molsso nuppi čižžái jus mánná šaddá mášoheapme vuosttaš čiččiin. Čižžekomprešuvdna sáhttá veahkehit dán hivvodaga čižžemielkki maid mánná oažžu čiččis. Don sáhtát ávkkástallat liigečičči go attát čižžemielkebuhtadusa mánnái. Dalle don seammás arvvusmahtát čižži.

Oassenjamaheapmi - manin?

Čižžemielkebuhtadus lea buorre du mánnái, maiddái oččošgo dušše veaháš. Danin lea vuogas jus don oassenjamahat mánát. Leat muhtun sisdoalloávdnasat čižžemielkkis mat eai leat čižžemielkebuhtadusas. Dát ávdnasat sáhttet lea positiivalaččat máná dearvvašvuhtii, sihke dál ja maŋŋelis eallimis. Ávdnasat suddjejit máná logahasdávddaid ja ovdánahttet ja láddadit máná dávddaid vuostálastinnávccaid ja nearvafierpmi. Oassenjamaheapmi dagaha dehálaš dearvvašvuođaovdamuniid maiddái dutnje ge, nugo mat unnit riska oažžut čižžeborrasa. Mánáide geat iešguđetge sivaid geažil eai oaččo čižžemielkki, lea čiččemielkebuhtadus buorre molssaeaktu mii dagaha ahte mánná ahtanuššá ja ovdána áibbas lunddolaččat.