Buohccedivššáriin lea fágaoahppu, muhto don dovddat iežat buoremusat. Buorre gulahallan veahkeha du oažžut daid dieđuid maid don dárbbašat, ja maid don ieš berret muitalit.
Mo mun ráhkkanan
Ovdal go galggat iskkadeapmái dahje dikšumii sáhttá leat ávkkálaš jurddašit ja čállit dan mii lea dehálaš dutnje ja maid it vejolaččat dieđe.
Dat ii leat álo nu ahte dikšunásahusas leat olámuttos buot medisiinnalaš dieđut du birra. Medisiinnalaš dieđut sáhttet leat ovddeš buozanvuođat, čuohpahusat, allergiijat ja válddát go dálkasiid.
Jeara fástadoaktáris ođasmahtton listtu iežat dálkasiin (dárogillii). Váldde álo listtu mielde go gálggat buohccevissui. Muital jus válddat luonddudálkasiid dahje borramušlasáhusaid.
Páhkkenlistu
Olusat jurddahallet maid sii galget váldit mielde buohccevissui go galget sisačálihuvvot dohko. Loga gohččuma dárkilit. Doppe sáhttá čuožžut juoga dan birra maid don galggat válddit mielde.
Dá lea evttohus:
- Iežat dálkasat (ja ođasmáhtton dálkkaslistu)
- Iežasdikšunbiergasat
- Loabáhat/viessogápmagat
- Biktasat mat lea geahppasat ja litnásat alde
- Mobiilatelefovdna ja láddár
Buohcceviesus
Muital iežat buozanvuođahistorjjá, dego ovddeš buozanvuođaid, čuohpahusaid, allergiijaid ja borat go dálkasiid.
Jus dearvvašvuođabargit geavahit dakkár sániid dahje dajaldagaid maid it ipmir, dáhto sin čilget eará sániiguin. Jeara dassážii go ipmirdat.
Doavtterfitnan
Iskkadeamit ja doaktárságastallamat čuvvot fásta dábiid. Doavtterfitnan lea du ja doaktára deaivvadeapmi. Dás sáhtát jearrat maid háliidat diehtit.
Jus dus lea dárbu luhtolaš ságastallamii doaktáriin dahje eará dearvvašvuođabargiiguin de sáhtát dáhttut dan. Don sáhtát dáhttut oapmahačča mielde dehálaš ságastallamiidda doaktáriin. Oapmahaččat sáhttet veahkkin jearrat ja addit dieđuid nu ahte dii ovttas doaktáriin sáhttibehtet mearridit makkár dikšu lea riekta dutnje.
Čále áinnas daid deháleamos dieđuid dearvvašvuođabargiid ságastallamiin. Dáhto váldit iežat fárrui mearrádussii jus ferte earáhuhttit divššu.
Evttohusat gažaldagaide maid sáhtát jearrat:
- Lea ain juoga mii fuolastuhttá mu, sáhtán go dadjat maidege dan birra dál?
- Lean go mun ipmirdan du riekta ahte...? Gearddut dasto dieđuid iežat sániiguin.
Iskkadeamit
Dearvvašvuođabargit galget addit dieđuid iešguđet iskkademiid buriid ja heajos beliid birra ja mo dat čađahuvvojit. Don galggat oažžut dieđuid bohtosiid birra ja maid boađus mearkkaš dikšui viidáseappot. Jus dus leat dieđut, de lea álkit váikkuhit mearrádusaide iskkadeami ja divššu birra.
Sihkkarastin dihte ahte iskkadeamit eai malssiduvvo, galget álo jearrat dus nama ja persovdnanummara, maiddái dearvvašvuođabargit geat dovdet du. Don sáhtát maiddái muitalit ieš..
Divššodettiin
Sáhttet leat máŋga vejolašvuođa dálkkodit buozanvuođa. Don sáhtát dáhttut dieđuid guđet molssaeavttut gávdnojit ja oassálastit mearrádusaide divššu birra.
Don beasat ovdagihtii doaktáriin ságastallat jus galggat čuohpaduvvot. Don sáhtát jearrat gažaldagaid, ja doai sáhttibehtet šaddat ovttaoaivilii makkár nohkkadanvuohki lea buoremus dutnje.
Dieđit jus dus leat leamaš heajos vásáhusat nohkkademiin dahje jus dálkasiin lea earálagánat oaidnit go lávejit. Atte dieđu jus dus lea allergiijat dahje gažaldagat.
Evttohusat gažaldagaide maid sáhtát jearrat:
- Gávdnojit go eará iskkadeamit dávdamearkkaide mat mus leat?
- Sáhtán go mun oažžut reakšuvnnaid/liigeváikkuhusaid iskkadeami oktavuođas?
- Mii dáhpáhuvvá maŋŋil ja goas oaččun vástádusa?
- Geainna galgan váldit oktavuođa jus in oaččo vástádusa?
Du dálkasat
Doaktáriin ja buohcceviesuin ii leat oktasaš bajilgovva du dálkasiin, danne lea dehálaš ahte dus álo lea fárus bajilgovva dálkasiin maid don geavahat. Dáinna lágiin sáhtát don ieš váikkuhit eastadit boasttuvuođaid ja vearuipmárdusaid.
Jeara fástadoaktáris ođasmáhtton listtu iežat dálkasiin. Dálkasat sáhttet rievdaduvvot dan áigodagas go don leat buohcceviesus dahje eará dikšunbáikkis. Dus lea gáibádus vuđolaš čađamannamii ja ođasmahtton listui iežat dálkasiin. Dat lea fástadoavttir gii galgá ođasmahttit listu. Čájet dan juohke háve go leat oktavuođas dearvvašvuođalágádusain dahje apotehkain. Ođasmáhtton listu addá dutnje ja sidjiide geat dikšot du oadjebasvuođa.
Váldde oktavuođa doaktáriin jus oaččut liigeváikkuhusaid mat givssidit ja muital áinnas jus geavahat vitamiinnaid, biebmolasáhusaid, reseaptakeahtes dálkasiid dahje luonddudálkasiid.
Dáhto fástadoaktára jeavddalaččat árvvoštallat dárbbašat go buot dálkasiid maid geavahat, ja leat go attusmearit riekta. Dáhto veahki jus du mielas lea váttis doallat dálkasiid čorga.
Ale goassege luoikkat dálkasiid earáin ja muitte doalvut dálkasiid mat leat boarásmuvvan apotehkii.
Evttohusat gažaldagaide maid sáhtát jearrat:
- Man dávjá ja guhká galggan váldit dán dálkasa?
- Geainna galggan oktavuođa váldit jus bohtet fáhkka dahje unohas liigeváikkuhusat?
- Leatgo mu medisiinnain muhtumat maid ii sáhte váldit oktanaga eará dálkasiiguin, biebmolasáhusaiguin dahje luonddudálkasiiguin?
- Mat lea dábáleamos liigeváikkuhusat?
Go eretčálihuvvot
Ovdal go eretčálihuvvot galgá dus leat ságastallan buohccedivššáriin ja/dahje doaktáriin dan birra maid galggat váruhit go boađát ruoktot ja maid sáhtát vuordit maŋŋil divššu. Jus dárbbašat veahki go boađat ruoktot sáhtát dáhttut plána dasa.
Jus leat leamašan sisačálihuvvon buohccevissui galggat don dábálaččat dárkkistussii maŋŋá. Jeara áinnas geas lea ovddasvástádus čuovvolit du, ja galggat go/goas galggat dárkkistussii dahje veajuidahttimii. Do fertet ieš válddit oktavuođa dárkkistusa birra fástadoaktáriin. Válde áinnas mielde epikriissa (eretčáliheami raportta) Muhtun dáhpáhusain jotkojuvvo dikšun buohcceviesus. Váldde oktavuođa buohcceviesuin jus it leat ožžon gohččuma nu mo lei šiehtaduvvon.
Fuolat ahte don dieđát geainna galggat váldit oktavuođa jus dus leat gažaldagat, oaččut bákčasiid dahje vásihat eará váttuid main sáhttá leat oktavuohta dikšui. (Namma/ossodat ja telefovdnanummar)
Dáhto máŋgosa iskkusvástádusain, epikriissain ja čujuhusain. Jeara jus it ipmir maid iskkusvástádusat mearkkašit.
Soapmásat dárbbašit dálkasiid ja rusttegiid ja eará veahkkeneavvuid. Dus lea riekti bagadeapmái ja ohppui mo dáid galgá geavahit.
Evttohusat jearaldagaide ovdal go guođát buohcceviesu:
- Maid berren diehtit go boađán ruoktot?
- Geasa sáhtán riŋget jus hedjonan dahje in dieđe maid nu?
- Gii fuolaha ahte fástadoavttir / eará divššárat dieđu mo muinna lea geavvan?
Oza mátkegoluid gokčojuvvot
Jus leat go leamaš divššus sáhtát ozat doarjaga gokčat mátkki. Dárbbašat go heivehuvvon sáhtu boahtit dikšui, de lea dus riekti oaččut rekvirerejuvvon mátkki.