Hága alccet dieđuid ja čuovo mielde ođđasiin
Mánát dárbbašit oadjebasvuođa. Dilálašvuođas mas lea soahti ja radioaktiivvalaš nuoskkideami várra, lea dehálaš čuovvut mielde dieđuin maid eiseválddit almmuhit. Gávnnat ođasmahtton dieđuid dálá dilálašvuođa birra Suonjardansuodjalusa ja atomasihkkarvuođa direktoráhta neahttasiidduin.
Oadjebasvuohta njoammu – go don leat oadjebas de šaddet mánát oadjebasat
Go mánát ballet ja eai leat oadjebasat, de dárbbašit jeđđejuvvot ja oadjebasvuođa. Rohtte moadde čiekŋalis vuoiŋŋahaga ja gávnna iežat oadjebasvuođa. Atte mánáide iežat oadjebasvuođa. Dát guoská mánáide buot agiin. Unnimus mánáide, sii geat leat mánáidgárdeagis, lea dat ahte čájehat oadjebasvuođa ja sihkkarastát sin ahte sii leat oadjebasat dat deháleamos. Boarrásat mánáide, smávvaskuvlaagis ja boarrásat, lea diehtojuohkin maid dehálaš.
Sáhtát ovdamearkka dihte dadjat: «Jus juoga dáhpáhuvvá atomafápmorusttegiiguin Ukrainas, sáhttá geavvat nu ahte mii Norggas fertet leat veahá erenoamáš várrogasat moadde beaivvi. Sii geat mearridit min riikkas muitalit dalle midjiide mii dáhpáhuvvá ja rávvejit maid mii galgat dahkat».
Geahča mo galggat mánáiguin ja nuoraiguin hállat dan birra mas sis ballet (NKVTS.no).
Hvordan trygge barna?
Alvorlige hendelser som terror, krig eller store ulykker kan påvirke barn og unge, selv om de ikke er direkte berørt. Her finner du flere råd for hvordan du kan trygge barna dine.
Normalisere mánáid reakšuvnnaid
Lea áibbas dábálaš ahte dovdá balu dahje dorvvuhisvuođa go gullá ja oaidná balddihahtti ođđasiid dahje gullá ahte juoga balddihahtti lea dáhpáhuvvan. Buoremus maid don rávisolmmožin sáhtát dahkat lea hállat mánáiguin dan birra mas sii ballet.
Muhtin mánát ballájit dahje šaddet dorvvuheapmin álkibun go earát, ja ii leat sihkkar ahte jođánis čilgehus lea doarvái oadjudit máná.
Iige leat sihkkar ahte lea doarvái hállat mánáiguin oktii. Iskka fas ođđasit muhtin áiggi maŋŋá, maŋŋá go ođas lea veahá vudjon. Sáhttá leat ahte mánát ain ballet vaikke vel dat fáhkkatlaš dilálašvuođa dahje várra lea nohkan.
Jeara makkár jearaldagat mánáin leat ja vástit nu bures go nagodat
Muitte ahte mánát fáhtejit eanet go maid don jáhkát. Sii háhket dieđuid ođassáddagiiguin, sosiála mediain, ustibiin, ja maiddái go čuvvot mielde maid rávisolbmot hállet ja makkár reakšuvnnat sis leat ođđasiidda. Vaikke vel mánát fáhtejit detáljjaid, de váilo sis rávisvuohta ja eallinvásáhus mii lea dárbbašlaš vai nagoda čohkket dáid oasážiid ollisvuohtan man sáhttá áddet. Mánát dárbbašit dávjá veahki rávisolbmos dulkot ja áddet dieđuid.
Ale vuordde ahte mánná galgá boahtit dus jearrat. Jeara maid sii leat fáhten ođđasiin, mii skuvllas ja sosiála mediain lea dáhpáhuvvan. Sáhtát ovdamearkka dihte dadjat: «Mun ádden ahte leat gullan dan birra mii dáhpáhuvvá Ukraina soađis. Leago mihkkige das mii du mielas lea váttis áddet? Leago mihkkige maid leat gullan mii dagaha ahte balat?»
Vástit daid jearaldagaid mat sis leat. Geahččal vástidit nu konkrehtalaččat go vejolaš dakkár vugiin ahte it muital menddo ollu detáljjaid mat sáhttet baldit mánáid. Heivet dieđuid máná ahkái. Nuorat mánát dárbbašit oanehat ja eanet konkrehtalaš dieđuid, ja boarrásat mánát ja nuorat sáhttet gieđahallat eanet dieđuid ja sis lea buoret vuođđu áddet mo áššit gullet oktii. Mánát leat iešguđetláganat, maiddái beroškeahttá agis, nu ahte árvvoštala maid don jáhkát dat mánná geainna don galggat hállat dárbbaša diehtit ja heivet iežat dasa.
Lea dehálaš muitit ahte mánát ja rávisolbmot sáhttet iešguđetge áššiin ballat. Jus mánát ballet - jeara mas sii ballet. Rávisolbmot sáhttet ovdamearkka dihte ballat mo atomadilálašvuođat sáhttet váikkuhit guhkesáiggis ja birrasii, mánát ges sáhttet ballat ahte sii ieža, sin bearašlahtut dahje bearraša ealli vahágahtto suonjardeami geažil.
Váldde bottu vuorjašumis – bisut árgabeaivvi
Lea dehálaš ahte mánát ožžot hállat dan birra mii sin vuorjašuhttá. Seammás lea buorre váldit bottuid jurddašeamis ja vuorjašumiin. Veahket mánáid fokuseret dasa mii dáhpáhuvvá dás ja dál. Dat sáhttá sollet mánáid vuorjašumiin.
Menddo sakka beroštit balddihahtti ođđasiin sáhttá nannet balu ja dorvvuhisvuođa. Veahket mánáid ráddjet man ollu ođđasiid sii gehččet ja man stuorra sadji ođđasiin galgá leat ruovttus. Hála dan birra mo sii gieđahallet dieđuid balddihahtti dáhpáhusaid birra ja gos sii vižžet dieđuid.
Mánát eai berre geavahit telefovnna dahje šearpma maŋimuš diimmu ovdal nohkkanáiggi.