Rávvagat dutnje geas leat iešsorbmenjurdagat

Jus don jurddašat ahte it šat nákce eallima, de atte vejolašvuođa soapmásii áddet mo dus lea. Dan birra hállan sáhttá leat vuosttaš lávki oažžut buoret dili.

Riŋge 113 go lea akuhtta iešsoardinvárra

Lea go akuhtta várra ahte don vahágahtát dahje soarddát iežat? Dalle galggat riŋget 113. Heahtebálvalus veahkeha du ja veahkeha du oažžut profeššunealla veahki viidáseappot.

Riŋge 113

Jus lea akuhtta iešsorbmenvárra, de riŋge vajot 113. Riŋge baicce oktii menddo olu, go oktii menddo unnán.

Váldde iešsoardinjurdagiid duođas

Go buot orru leamen veadjemeahttun ja seavdnjat, de ii leat eahpedábálaš smiehttagoahtit ahte eallin ii leat eallin veara. Iešsoardinjurdagat sáhttet boahtit lossa dáhpáhusaid oktavuođas, nugo earráneapmi, riidu, dávda, hástalusat barggus dahje psyhkalaš váttut nugo deprešuvdna. Jus jurdagat šaddet menddo garrasat, de lea dehálaš ohcat profeššunealla veahki.

Hállat dan birra lea dahkat juoidá dainna

Sáhttá leat váttis hállat iešsoardinjurdagiid birra earáiguin. Sáhtát dovdat iežat geahnoheapmin ja sáhtát ballat maid earát smiehttet du birra. Olusat áigot ieža birget ja heahpanit go dárbbašit earáid veahki go lossa jurdagat ja dovddut badjánit. Dilli orru roahkkasan, ja sáhttá leat váttis oaidnit čovdosiid.

Lihkká, jus don beasat cakki badjel ja hálat soapmásiin geasa luohtát, sáhtát oažžut veahki oaidnit čovdosiid. Hállat dan birra lea dahkat juoidá dainna, ja dat lea vuosttaš lávki čoavdigoahtit váttisvuođaid. Don veahkehat iežat jus don divttát earáid veahkehit du.

Geainna son sáhtát hállat?

Lea go dus olmmoš geasa luohtát? Háleš olbmuin geasa luohtát, ovdamearkka dihtii bearašlahtuin, lagaš ustibiin dahje fástadoaktáriin, dearvvašvuođadivššáriin, oahpaheddjiin, imamain dahje báhpain.

Evttohusat dasa maid sáhtát dadjat

Lea go eahpesihkar mo don galggat álggahit ságastallama, de sáhtát geavahit muhtun rávvagiid vuolábealde:

  • «Mus lea leamaš lossat maŋimuš áigge, lean smiehttan lea go eallin eallin veara.»
  • «Vuorjašumit leat badjeloivviid. Lea váttis diehtit mo galggan gávdnat čovdosiid. Smiehtan ahte in gille šat eallit ná.»
  • «Dovddan iežan noađđin, ja ahte buot leat mu sivva. Heahpanan ja jurddašan ahte livččii buoret buohkaide jus min in leat šat.»
  • «Dovddan ahte in leat doarvái ja mun jurddašan soardit iežan.»
  • «Mus lea leamaš lossat maŋimuš áigge ja lean smiehttagoahtán soardit iežan.»

Mo don hágat veahki?

Sáhtát oažžut veahki ja buori divššu máŋgga sajis. Man akuhtta lea dilli? Das lea mearkkašupmi geainna don galggat váldit oktavuođa.

Riŋge 113 jus lea heaggavárra

Jus du mielas lea várra ahte don sáhtát vahágahttit dahje soardit iežat, de galggat álo riŋget 113. Heahtebálvalus veahkeha du dakkár akuhtta dilis ja veahkeha du oažžut veahki.

Akuhtta, muhto ii heaggaváralaš dilli

Váldde oktavuođa fástadoaktáriin

Du fástadoaktáris lea hoahppoveahkki-funkšuvdna beaivet. Fástadoaktáris leat dieđut iešguđet veahkkefálaldagaid birra doppe gos don orut, ja sáhttá veahkehit du váldit oktavuođa ja sáddet dikšunbivdaga jus leaš dárbu, sáhttá leat psykologa dahje eará dikšu gielddas dahje spesialistadearvvašvuođabálvalusas.

Báikkálaš doavttirfákta

Jus váttisvuohta ii leat heaggaváralaš, muhto lihkká it sáhte vuordit dassážii go oaččut oktavuođa fástadoaktáriin rabasáiggis, de riŋge báikkálaš doavttirfáktii 116 117.

Doavttirfávttas beasat hállat dearvvašvuođabargiiguin geat leat oahpahuvvon árvvoštallat dili duođalašvuođa ja man hoahppu das lea. Doavttirfávttas lea maiddái bajilgovva eará relevánta bálvalusain gielddas mat sáhttet veahkehit du.

Eará bálvalusat gos sáhtát oažžut veahki

Gieldda neahttasiidduin leat bálvalusaid oktavuođaváldindieđut.

Muhtumin sáhttá leat dárbu oažžut veahki spesialistadearvvašvuođabálvalusas. Fástadoavttir ja gieldda psykologa sáhttá sáddet dikšunbivdaga mánáid- ja nuoraidpsykiátralaš klinihkkii (BUP) dahje guovllupsykiátralaš guovddážii (DPS) jus dasa leaš dárbu.