Njamahanteknihkka

Mánná ferte bures váldit čičči vai njamaheapmi galgá lihkostuvvat. Dalle garvvát bákčasiid ja háviid čižžeoivviin ja mánná oažžu mielkki.

Veallá go mánná bures go njammá?

Veallá go mánná bures go njammá?

Doala máná iežat rupmaša lahka, čižžeallodagas, ja nu ahte máná njunni lea čižžeoaivvi vuostá Dalle sihkkarastát ahte du mánná ferte rahpat njálmmi nu ahte eanet go dušše čižžeoaivi lea njálmmis, seammás go oaivi hállut maŋos. Dalle čižžeoaivi lea maná guomi vuostá. Dat vuolggaha mánás njammanrefleaksa, ja njamaha čižžeoaivvi ja de šaddá áimmuhisvuohta. Jus leat váttisin oažžut máná njammat, de sáhtát hábmet čičči nu ahte mánnái šaddá álkibun oažžut čičči njálbmái. Doala čičči ruškes čižžeoaibirrasis (areola). Čičči hábmet dan mielde makkár njamahansajádaga don lea mánnái válljen.

Movt dieđán ahte čižži lea máná njálmmis vai bures njammá?

Movt dieđán ahte čižži lea máná njálmmis vai bures njammá?

Mánás lea čižži ja čižžeoaivi bures ja vuohkkasit njálmmis jus don it dovdda bákčasa. Máná njamman lea dávjá buorre jus don doalat máná hui lahka iežat, rievttes allodagas čičči ektui, bures cakkasta njálmmis ja ollu čižži njálmmis. Máná oaivi galgá veaháš hállut maŋos guvlui, vai máná njunni ii deattašuvvo čičči vuostá. Mánás galgá gáibi bures čičči vuostá. Don sihke oainnát ja gulat ahte mánná njammá mielkki. Dat ii gal dáhpáhuva jitnosit, ja lea smávva lihkastagat. Ferte gal leat veaháš hárjáneapmi ovdal go dán fuomáša ja oaidná. Čižžeoaivi galgá jorbbas maŋŋil njamaheami. Jus das lea bavssavuoiddashápmi dahje duolbbas, de sáhttá mearkkašit ahte mánás ii leat čižži leamašan máná njálmmis nu movt galggašii. Go mánás čižžeoaivi ja čižži lea bures njálmmis, de dat eastada rašes čižžeoivviid.

Movt dieđán ahte mánná bures lea darvvihan čičči?

Movt dieđán ahte mánná bures lea darvvihan čičči?

Vai mánná bures darvviha čičči, ferte mánás ollu čižži njálmmis. Jus dat lea váttis, danin go čižži lea stuoris dahje čárdnan, de sáhtát geahččalit hábmet čičči. Jus dus leat stuorra ja lossa čiččit, dalle sáhtát duvdit ja hábmet čičči C-dohppehagain (giehta vuolábealde, bealgi luvvosit čičči bajábealde) ja veaháš cipmastit. Du suorpmat eai galgga hehttet máná cakkasteames njálmmi. Čičči hápmi galgá heive máná njálbmái, vai mánná álkit oažžu čičči njálbmái. Čičči hápmi heivehuvvo dasa makkár rumašguoddu dus lea go njamahat. Go veallát gilgga nalde, de duosttut čičči gilggal. Eará rumašguottuin sáhtát válljet doallat juogo vuolil, ovdamearkka dihte muddejuvvon vuohttun- dahje jumešláhkái, dahje bajil, ovdamearkka dihte dábálaš vuohttunláhkái. Soames háve doalat fitnjut, jus mánná veallá nu ahte dat láhki buoremusat heive máná njálbmái.

Mo dalle jus mánná ii cakka njálmmi doarvái bures?

Videoinformasjon om hva man kan gjøre om barnet ikke gaper stort nok.

Vai mánná nagoda váldit čičči, de ferte leat njálbmi doarvái rabas. Jus mánná ii cakka njálmmi doarvái bures de sáhtát dáid áššiid iskat: 1. Leago mánná biddjojuvvon riekta vai oalgguhuvvo caggat njálmmi? Dat mearkkaša ahte máná njunni galgá guoskat čižžeoaivái. Dalle ferte mánná caggat njálmmi vai nagoda váldit čičči. 2. Leago mánnái addon doarvái áigi caggat njálmmi?Mánná ráhkkana njammagoahtit dan bokte ahte "nivkkuha" oaivvi bajás ja vulos, jorgala oaivvi ovtta bealis nuppi beallái ("rooting") ja njoallu ja máistá čičči. Dát álggaha refleaksa mii dahká ahte mánná caggá njálmmi. Vai oalgguhat máná caggat njálmmi eanet, sáhtát:

  • Čižžeoivviin njávkat máná badjebaksamis njunnái.
  • Geahččalit mieigat go njamahat vai oalgguhat máná njammanrefleavssaid.

Mo sáhtán golggahanrefleavssa váikkuhit?

Hvordan kan jeg stimulere utdrivningsrefleksen?

Golggahanrefleaksa lea dat mii dagaha ahte mielki boahtá olggos čiččis. Golggahanrefleaksa boahtá dávjá johtui moadde minuhta maŋŋágo mánná lea njammagoahtán. Dat sáhttá boahtit johtui máŋgii njamadettiin. Dovdu dego čuoggu dahje suonjarda čiččiin, sáhttá bistit moadde minuhta. Lea hormovdna oxytocin mii stivre golggahanrefleaksa. Go guoskkaha čičči dahje mánná njammá de lassána dát hormovdna. Jus čavggat dehkiid, sáhttá golggahanrefleaksa njoahcut dahje heahtašuvvat. Vai golggahanrefleaksa boahtá johtui ovdal bijat máná čižžái, sáhtát njávkat dahje várrogasat ruvvet čičči, jorahit čižžeoaivvi suorpmaid gaskkas, dahje bahčit gieđain. Doallat máná, áinnas liiki liikki vuostá, sáhttá maid leat ávkkálaš.