Njamahanhástalusat

Muhtumin lea njamaheapmi váttis. Eanas hástalusaid sáhttá čoavdit.

Hávvi čižžeoaivvis- movt oažžut dan savvot?

Hávvi čižžeoaivvis- movt oažžut dan savvot?

Deaŧaleamos oažžut hávi čižžeoaivvis savvot, lea ahte mánás lea buorre njamastat. Jus dus leat hástalusat njamastagain, oza veahki dearvvašvuođastašuvnnas. Basa háviid čižžeoaivvis ráinnas čáziin, sáibbu haga. Gieđat galget leat ráidnasat ja ale guoskka njuolga čižžeoaivái. Bures doallat ráinnasin lea deaŧaleamos eastadan várás čižževuolšši. Ii leat čájehuvvon ahte vuoidasat dahje sálvvat ávkkuhit savvomii, muhto buoiddes sálva (oaivvilduvvon njámaheapmái) sáhttá geahpedit bákčasiid. Skummabandáša sáhttá veahkehit hávi savvot ja geahpedit bákčasa. Don sáhtát maiddái helpet čižžeoivvviid bohčimiin dahje pumpemiin.

Hávit čižžeoaivvis - maid dagan jus eai savvo?

Hávit čižžeoaivvis - maid dagan jus eai savvo?

Muhtumin eai savvo hávit čižžeoaivvis. Iskka vuos máná njamastaga dearvvašvuođastašuvnnas Jus mánás lea buorre njamastat, muhto hávvi lihkká savvo, sáhttá leat ahte baktearat leat mannan hávi sisa. Dán ferte dávjá dikšut. Fertet váldit baktearaiskosa jus galgá gávnnahit mii lea. Jeara dearvvašvuođaštašuvnnas dahje fástadoaktáris veahki váldit baktearaiskosa. Basa háviid čižžeoaivvis ráinnas čáziin, sáibbu haga. Dikšu sáhttá leat antiseptalaš vuoiddas dahje antibaktearalaš sálva. Rávvagiid háviid dikšuma birra (Dearvvašvuođabargiide) lea Nasjonal kompetansetjeneste for amming (Njamaheami gealbobálvalus) ráhkadan, iežaset neahttasiidduin (ammesenteret.no).

Veallá go mánná bures go njammá?

Råd om behandling av sår (for helsepersonell) er utarbeidet av Nasjonal kompetansetjeneste for amming.

Stuora čiččit - movt galgá mánná fáhtet?

Stuora čiččit - movt galgá mánná fáhtet?

Jus dus leat stuora dahje lossa čiččit, sáhttá leat mánnái váttis oažžut buori njamastaga. Stuorra čižži sáhttá álkit ravgat eret máná njálmmis. Dalle sáhttá leat ávki duoddut čičči njámahettiin. Geavat gieđa, dahje sihkaldaga maid bonját jorbbasin ja biját čičči vuollái. Go mánná cakkesta njálmmi, sáhtát veahkehit hábmet čičči nu ahte mánná oažžu eanemus lági mielde čičči njálbmái. Dat mearkkaša ahte cikcet čičči veahá čoahkkái, vai mánná álkibut oažžu olu čičči njálbmái. Joatkke áinnas duddet čičči go njamahat.

Leago mus čižževuolši?

Har jeg brystbetennelse?

Dus sáhttá leat čižževuolši bakteriijaiguin dahje bakteriijaid haga. Goappašiid oktavuođain sáhttá čižži ruvssodit, liegganit, garrat/bohtanit, bávččagit ja soaitá lea maid váttis dan gurret. Muhtimiin lea feber ja leat illáveaje. Eará sullasaš dilit leat báddot, čárdnat ja dahppon mielkeoarit. Lea dušše baktearalaš čižževuolši mii galgá dálkkoduvvot antibiotikain. Jus gurret čičči bures ja vásihat ahte johtilit buorránat (12-24 diimmus), de jáhkkimis ii leat bakteriijalaš čižževuolši. Jus ii leat ávki gurret čičči, ja leat illáveaje, de sáhttá leat mearka ahte lea bakteriijalaš vuolši. Jus dus dasa lassin leat dahje leat leamaš hávit čižžeoaivvis, de lea stuorát vejolašvuohta ahte bakteriijat leat sivvan dillái. Oačču veahki doaktáris váldit iskosa mielkkis ja háviin bakteriijagilvimii.

Mo dálkkodit čižževuolšši?

Hvordan behandle brystbetennelse

Čižževuolši sihke bakteriijaiguin ja bakteriijaid haga dálkkoduvvo oalle ovttaládje, muhto bakteriijalaš vuolšši ferte antibiotikain maid dálkkodit. Deháleamos lea dávjá gurret čičči, dainna oaivvilduvvo juohke nuppi diimmu beaivet ja unnimusat guktii ihkku. Mánná gurre čičči buoremusat.Dakko gokko máná gáibi čujuha lea gokko buoremusat gurrejuvvo. Vejolaččat sáhtát pumpet dahje gieđain bahčit. Muitte ahte dus álo galget leat buhtes gieđat go guoskkahat čičči. Don dárbbašat ráfi, vuoiŋŋastit ja buori bávččasdivššu, omd. paracetamol ja ibuprofen, jus dan gierddat. Jus dovddat ahte leat čoalttut/dahppon mielkeoarit maŋŋágo leat gurren, geahččal daid luvvet dan botta go golggahanrefleaksa lea jođus. Dalle galggat álo álgit lagamus čižžeoaivvi. Mánná sáhttá njammat mielkki sihke dalle go válddát antibiotika ja bávččasváidudeaddji dálkasiid nu mo dás evttohuvvo.

Dahppon mielkeoarit - maid dagan?

Tette melkeganger - hva gjør jeg?

Dus sáhttet mielkeoarit dahppot jus čižži gurrejuvvon menddo hárve dahje menddo heittogit. Dábálaččat dát dáhpáhuvvá dušše nuppi bealde. Dovddat ovtta dahje máŋga smávva čoalttu, dávjá leat dat rašit. Sáhttá maid ahte lea stuorát oassi mii lea dahppon. Ale heaitte njamaheames, fála mánnái rašis čičči vuos. Sáhttá leat álkit oažžut mielkki olggos jus ligge čičči ovdal njamahišgoahtá. Geahččal váidudit bohtaneami galbmalivskkuin njamahemiid gaskka ja vejolaččat ibuprofenain jus don gierddat dan. Mánná sáhttá njammat mielkki. Mánná gurre čičči dábálepmosit buoremusat. Dakko gokko máná gáibi čujuha lea gokko dávjá gurrejuvvo buoremusat. Rievdadala mo njamahat ja sihkkarastte ahte mánná váldá čičči bures. Vejolaččat sáhtát pumpet dahje gieđain bahčit. Sáhttet gollat moadde beaivvi ovdal mielkeoarit eai šat leat dahppon, muhto dat váidot áiggi mielde.

Leango báddon ja maid dagan?

Har jeg brystspreng og hva gjør jeg?

Lea dábálaš báddot daid vuosttaš beivviid riegádahttima maŋŋá. Sivvan dasa lea ahte boahtá eanet varra čižžegođđosii ja de bohtanit čiččit. Čižži bávččaga ja lea čavggas. Mánnái sáhttá leat váttis váldit čičči. Go lea báddon de dat dábálepmosit buorrána moatti beaivvis. Eat dieđe mo dan galgá dálkkodit, muhto sáhttá leat ávki jus mánná njammá dávjá ja váldá čičči bures. Jus čižži lea nu báddon ahte mánná ii nagot albma láhkai váldit čičči, sáhttá liekkas (riššu) ja gieđain bahčit dipmadit čičči. Geahččal deaddit čižžeoaivvi birra (Cotterman vuohki). Dat sáhttá váidudahttit bohtaneami. Jus mánná ii hálit njammat, dahje ii darvvit čičči, de sáhtát bahčit gieđain. Báddot ii leat seammago čárdnat, go lea čárdnan de lea čižži devdojuvvon milkkiin. Báddon sulastahttá čižževuolšši. Go lea báddon de ii galgga antibiotikain dálkkodit.