Čižžemielkki sisdoallu ja dearvvašvuođaovdamunit

Manne lea čižžemielki buorre mánnái?

Hvorfor er morsmelk bra for barnet?

Čižžemielki lea ráhkaduvvon nu ahte heive justa olbmománnái. Čižžemielkkis leat biebmoávdnasat ja máŋga spesialiserejuvvon ávdnasa, nu mo hormovnnat, šaddanfáktorat, vuođđoseallat ja ávdnasat rupmaša dávddaid vuostálastinnákcii. Dát ávdnasat veahkehit suddjet máná infekšuvnnaid vuostá, ovdánahttit ja láddadit immuvdnavuogádaga ja guovddášnearvafierpmi. Čižžemielki sáhttá danne leat mielde eastadit infekšuvnnaid (čoavjjis ja čoliin, vuolit vuoiŋŋahatbohccis ja beljiin), buidodaga, diabetesa tiipa I ja II, jáhkkimis muhttin borasšlájaid ja njuoratmánájápmima. Čižžemielkkis leat ávdnasat mat leat buorit máná nahkáriidda. Čižžemielki dagaha buori dearvvašvuođa mánnái dál ja lea jáhkehahtti ahte váikkuha maiddá boahtteáiggi dearvvašvuhtii. Oassenjamaheapmi sáhttá maiddái addit mánnái dearvvašvuođaovdamuniid. Mánnái gii ii sáhte oažžut čižžemielkki, lea čižžemielkebuhtadus buorre molssaeaktu mii dagaha ahte mánná stuorru ja ovdána áibbas dábálaččat.

Makkár dearvvašvuođaovdamunit leat njamaheamis eadnái?

Hvilke helsefordeler har amming for mor?

Čižžemielki lea buorre du mánnái. Njamaheamis leat maiddái dehálaš dearvvašvuođaovdamunit dutnje. Sihke go njamaha ollásit ja belohahkii lea buorre du dearvvašvuhtii. Dakka maŋŋá riegádahttima sáhttá njamaheapmi dagahit ahte varddát unnit. Dat lea danne go goaŧŧu geassáda čoahkkái go mánná njammá. Go du čiččit buvttadit mielkki, de dat váikkuha rupmaša ávnnasmolsumii. Das sáhttá leat mearkkašupmi du dearvvašvuhtii. Njamaheapmi dagaha ahte dus lea unnit riskabuozalmasvuhtii, nu mo čižžeborrasii, monneráksáborrasii, diabetes tiipa 2:i ja váibmo- ja varrasuotnavihkái. Dát guoská sihke dalle go njamahat ja maŋit áiggis eallimis. Jus sáhtát, lea buorre njamahit ollu ja guhká.

Man guhká berren njamahit?

Hvor lenge bør jeg amme?

Njamaheapmi ja čižžemielki lea buorre sihke máná ja eatni dearvvašvuhtii. Dearvvašvuođadirektoráhtta ávžžuha ahte njamahat máná olles vuosttaš jagi ja áinnas vel ain guhkit, jus don ja mánná loaktibeahtti dainna. Máilmmi dearvvasvuođaorganisašuvdna ávžžuha ahte njamaha mánáid guokte jagi. Eanaš mánát eai dárbbaš maidige earágo čižžemielkki ja Dvitamiidnalasáhusa dan vuosttaš guhtta mánu. Go mánná lea sullii guđa mánnosaš, de berre oažžugoahtit borramuša čižžemielkki lassin. Atte ain ollu čižžemielkki vaikke vel mánná dađistaga oažžugoahtá eará borramuša.